2040 – 1783 př. Kr. Svatá země Kemet znovuvzkvétá
Stará říše je obecně brána jako doba stavitelů pyramid. Hlavním městem je Memphis (Mennofer). Hospodářský a kulturní vzestup Egypta, kult boha Slunce Ra.
Jedenáctá dynastie vládla asi sedmdesát let přibližně v letech 2040 - 1991 př. Kr. ve Vesétu, který si zvolila za sídelní město. Zakladatelem dynastie byl Mentuhotep I., který sjednotil znovu celou zemi a dokázal ji politicky i ekonomicky upevnit. Po něm následují na trůnu Mentuhotep II. a III. Za jejich vlády byly prováděny rozsáhlé zavodňovací práce, byly otevřeny velké lomy u Rudého moře a konečně byla znovu obnovena egyptská nadvláda na Sinaji a v Núbii. Do období vlády této dynastie spadá objev bronzu. Tento objev vedl k prudkému zdokonalení výrobních nástrojů a samozřejmě i zbraní. Egypt se stává znovu silnou říší a vláda této dynastie je dobou rozkvětu a bohatství země. První výraznější pokusy o znovusjednocení země a obnovu hospodářské prosperity. Ranná fáze je charakteristická množstvím bojů a dokončováním spojení země.
Za místo posledního odpočinku si králové vybrali vesétské pohřebiště a podle tamního zvyku si nestavěli pyramidy, nýbrž skalní hrobky. Mentuhotep I. si poblíž dnešního Luxoru nechal vybudovat hrobku a postavit zádušní chrám, jehož zbytky ukazují, že to byla stavba daleko větší a honosnější, než chrám královny Hatšepsovet, který je vlastně jeho skromnou kopií. Samotný zádušní chrám zabíral plochu více než tři tisíce metrů čtverečních. Byl korunován symbolickou rituální pyramidou (21 x 21 m), pod jejímž středem byla objevena komora s královou sochou.
Metuhotep II. se pokoušel o podobnou stavbu, ale vládl jen krátce, a proto nestihl dílo dokončit. Poslední panovník dynastie skončil násilnou smrtí a jeho hrob není znám.
Dvanáctá dynastie vládla v letech 1991 - 1783 př. Kr. Její sídelní město byl Ictovej, poblíže dnešního Lištu. Prvním panovníkem dynastie byl Amenemhét I., původně vojevůdce a první královský hodnostář, který se zmocnil trůnu odstraněním posledního Mentuhotepa. Amenemhét I. dokázal povznést zemi na nebývalou úroveň. Jako jeden z mála panovníků nevedl výbojné války. Díky rozsáhlým zavodňovacím stavbám, prováděných za jeho vlády, došlo k podstatnému rozšíření zemědělské půdy, což zabezpečilo blahobyt a prosperitu země. Přesto skončil jako jeho předchůdce a po třiceti letech vlády se stal obětí palácového převratu, při němž byl zavražděn dámami z vlastního harému.
Vybudování silného, ekonomicky prosperujícího státu. Obnovuje se pohřbívání do pyramid, byť již stavěných převážně z nepálených cihel s kamenným obložením. Théby ztrácejí politický význam a hlavní město se opět posouvá do Mennoferu.
Následující panovníci pokračovali podle dobrého zvyku králů ve válečných nájezdech. Senvosret I. pokračoval ve výbojích do Núbie a přidal k říši nové zlaté doly na tomto území. Jeho nástupce Amenmhét II. dobyl a připojil území dnešního Izraele a téměř celou Sýrii. Za vlády dalších dvou panovníků Senvosreta II. a III. bylo k říši připojeno území Núbie až po třetí katarakt. Až následující vládcové Amenmhét III. a IV. zanechali výbojů a za jejich vlády byly podnikány další významné zavodňovací práce a stavby. Posledním panovníkem byla královna Sebeknofruré, sestra Amenmhéta IV., která za pouhé čtyři roky vlády dokázala přivést říši znovu k úpadku.
Králové této dynastie se opět vrátili k pyramidám. Na trůnu se jich vystřídalo celkem osm a zanechali po sobě devět pyramid. Jsou rozesety na jih od dnešní Káhiry ve vzdálenosti od padesáti do sto kilometrů. Na rozdíl od předchozích, jsou všechny stavěné z hliněných cihel a stavba je pouze vyztužena kostrou z kamene. Sedm z nich má stejné rozměry, a to 105 x 105 metrů. Jejich podzemní část je spletitým bludištěm chodeb a komor, která má zřejmě zabránit vykradačům hrobů zneuctění místa královského odpočinku.
Pyramida prvního panovníka Amenemhéta I. stojí nedaleko Lištu a je téměř srovnaná se zemí. Starověcí lupiči se do ní snažili probourat celkem pěti tunely, ale byli zastaveni, stejně jako archeologové vodou, která do pyramidy prosakuje z Nilu. Asi jeden a půl kilometru jižněji stojí poměrně zachovalá pyramida Senvosreta I. s deseti satelitními pyramidami jeho manželek a dcer. Ani zde lupiči neuspěli. Dvě šachty lupičů končí ve dvanácti metrech pod povrchem, kde opět stojí na stráži hladina Nilu.
Amenméth II. postavil svoji pyramidu u Dáhšúru. Dnes je proslavená tím, že v jejím areálu, v hrobkách dvou královských dcer, byly v roce 1859 objeveny pozůstatky zlatého pokladu z jejich pohřební výbavy. Následující panovník Senosvret II. má pyramidu asi deset kilometrů jihovýchodně od vesnice Hauváru ve fajjúmské oblasti. Je to jediná pyramida, v níž byl nalezen zlatý předmět z královské výbavy, který tam ztratili lupiči. Jsou to zlatí hadi, kteří zdobili královské čelo.
Následující vládce Senvosret III. si nechal vybudovat pyramidu opět v Dáhšúru a za zmínku stojí, že byla ze všech pyramid nejstrmější, sklon jejích hran byl 56 stupňů.
Amenemhét III., jeho nástupce, zanechal po sobě pyramidy dvě. První, symbolickou, u Dáhšúru a druhou, v níž byl pohřben, u Hauváry. Pohřební komora této pyramidy je jedinečným výtvorem starověkého umění. Je totiž vytesaná z jednoho kamenného bloku, váží podle výpočtu přes sto tun a na místo byla dopravena až po dohotovení. V komoře byly nalezeny, což je zcela vyjímečné, dva sarkofágy, ve kterých byli původně pohřbeni král a jedna z jeho dcer.
Poslední dvě pyramidy Střední říše leží opět v Dáhšúru. Egyptologové je připisují Amenemhétovi IV. a Sebeknofruré, ale je třeba podotknout, že k tomuto závěru došli pouze na základě srovnávání s ostatními pyramidami dvanácté dynastie.
Střední říše byla obdobím rozkvětu všech uměleckých a vědeckých směrů. Ze stavebních památek se zachovalo velmi málo. Sídelní město Ictovej zmizelo z povrchu země tak dokonale, že dnes neznáme ani jeho polohu, přestože existovalo ještě v římské době. Stejně tak zmizely paláce a chrámy Vesétu. Pouze v karnackém chrámu můžeme spatřit rekonstruovanou kapli krále Senosreta I. Zachovalo se rovněž mnoho památek umělecké literatury a co je ještě cennější, byla nalezena první vědecká díla. Z nich vyplývá, že v období Střední říše znali Egypťané desetinou soustavu, zlomky, výpočet kruhu, řešení jednoduchých rovnic, výpočty ploch objemů. Dále jsou to lékařské papyry, mapy, popisy cestopisných výprav a objevů, plány měst a pevností a další. V tomto období vznikly rovněž prapředlohy naučných slovníků, takzvané "Seznamy slov".
Na sklonku vlády této dynastie se však nesnesitelně zhoršilo postavení lidí a říše byla doslova rozmetána povstáním. Poprvé v dějinách byl panovník svržen davem.