Makedonská a ptolemaiovská doba (řecké období)

332 - 30 př. Kr. Velkolepý závěr největší civilizace všech dob

Každá velká věc musí skončit velkolepým ohňostrojem. A tak také končí největší civilizace všech dob. Civilizace, která dala světu pyramidy, civilizace, která v dobách, kdy v Evropě naši předci ještě používali pazourek, používala kladky, stavěla lodě a plně ovládala písmo. Egypt v poslední epoše svých dějin naposledy povstal a předvedl světu podívanou, kterou si dodnes připomínáme.

Přestože byl Egypt pod faktickou nadvládou Řecka zachovával si relativní samostatnost. Ptolemaiovská dynastie přijala královskou titulaturu, náboženství, naopak přivedla do Egypta novou kulturu. Velkou změnou bylo rozdělování půdy vojákům za jejich služby v armádě. Tím se do Egypta dostává velká spousta cizích státních příslušníků a ti pomalu vytlačují staroegyptské obyvatelstvo na okraj společnosti. Zakládají si své národní osady a částečně přijímají egyptskou kulturu a náboženství. Egypťané jsou zpočátku bráni jako poražený národ a hlavní slovo mají samozřejmě Řekové.

V roce 332 př. Kr. vtáhl Alexandr Veliký do Egypta a byl přivítán jako osvoboditel a syn boha Amona. Po devíti letech, kdy Alexandr zemřel, se stal v Egyptě místodržitelem vojevůdce Ptolemaios, který se po sedmnácti letech prohlásil za krále a založil tak třicátou druhou dynastii. Byl proto nazýván Sótér (Zachránce). Přivedl Egypt k nebývalému rozkvětu. Jeho syn Ptolemaios II. pokračoval v úsilí svého otce. Za něho dosáhl Egypt nového vrcholu politické moci a kultury. Ptolemaios III. rozšířil panství o Malou Asii, ale za vlády jeho nástupce, kterým byl Ptolemaios IV., byla započata perioda úpadku. Egypt postupně ztratil državy v Palestině, Malé Asii a k tomu se přidal boj o následnictví mezi Ptolemaiosem VII., VIII. a IX. Přibližně za vlády prostředního z nich se začal o Egypt zajímat Řím a Egypt začal podléhat římskému vlivu. Poté se na trůnu rychle vystřídalo několik panovníků. Za 33 let to byli panovníci Ptolemaios X. až XV. Posledním panovníkem v této dynastii byla královna Kleopatra, která byla dosazena Juliem Caesarem, s nímž žila i v Římě. Patří asi k nejvzdělanějším ženám starověku, ale rozhodně nedobývala muže svou krásou, ale spíše svou mladostí. Dále žila s Augustem v Egyptě a vládli společně. Poté byl Egypt napaden dědicem Caesara, Octaviánem (bitva u Actia) a Kleopatra skončila život sebevraždou. Egypt tak v roce 30 př. Kr. padl plně do područí Říma, kde zůstal 700 let.